Medailonek Zdeněk Vondra

Medailonek Zdeněk Vondra

Zdeněk Vondra

Narodil jsem se jako vánoční dárek 23. prosince 1964 v Jihlavě. Prý jsou kozorozi takoví zemití, odpovědní a vytrvalí. Něco na tom bude.

Já si s vámi toho nosorožce za žirafu nevyměním, potřebuji za to mládě zaplatit!

Považuji se za kosmopolitu, žiji rád všude, kde zrovna bydlím, pobývám nebo jenom projíždím. Vystudoval jsem střední zemědělskou školu v Jihlavě, protože jsem se jako kluk rozhodl, že se stanu ošetřovatelem exotických zvířat. Před rokem 1989 nebylo snadné sehnat práci v ZOO, mně se to nakonec podařilo, protože jsem byl důsledný a napsal dopis do všech ZOO v tehdejším Československu. Začal jsem pracovat v Brně a zpíval si písničku „Brno je zlatá loď, za děvčaty z Brna choď“. Jednu hezkou brňandu jsem si vzal za ženu. Potom jsem se přestěhoval do Dvora Králové nad Labem, kde jsem si splnil první klukovský sen, pracoval jsem ve slavném Safari, nejlepším podniku ve své kategorii nejen v Československu. A navíc jako ošetřovatel nosorožců. Zachraňoval jsem vymírající druh a byl jsem šťastný. Potom jsem se rozvedl a podruhé oženil v hektické době sametové revoluce, viděl smrt kolegy v přímém přenose, stal se vedoucím chovu nosorožců a narodila se mi první dcera Klára. Jako vedoucí chovu nosorožců, jsem se poprvé setkal s obchodem, který jsem mohl nějak ovlivňovat. Bylo třeba přesvědčit anglické a německé partnery, že my potřebujeme za mláďata cenné devízy a valuty, že si nemůžeme dovolit zvířata pouze vyměňovat, jak by to vyhovovalo ekonomicky silným zahradám ze západní Evropy.

Starosta říkal, že na prodej stavebního spoření v této vesnici budete nejlepší vy!

V roce 1994, když se narodila druhá a poslední dcera Šárka, jsem již byl na odchodu ze ZOO. Vyměnil jsem lásku ke zvířatům a málo peněz, za jiné zvíře „Lišku“. Začal jsem pracovat pro Českomoravskou stavební spořitelnu, kde jsem strávil dalších krásných 11 let svého života, nejprve jako obchodník, poté jako obchodní ředitel a školitel obchodních dovedností. Převlékl jsem se z montérek do obleku a učil se obchodovat opravdu profesionálně. Byla to vlastně další střední škola, která mi změnila svět, hodnoty. Někdy, musím s odstupem času přiznat, i špatným směrem. Přesto se mi podařilo vybudovat a řídit řadu let početný a úspěšný obchodní tým, vydělávat peníze, vychovávat dcery a věnovat se největšímu hobby – cestovat po Evropě a poznávat kulturní rozdíly, procházet chrámy i hradní zříceniny. V roce 2000 jsem absolvoval první školení s PaedDr. Vlastimilem Orlitou, člověkem, který mě následující roky nejvíce ovlivnil a nejvíce posunul vpřed /i když jsem se nevyhnul i pádům na drž../

Na to školení pojedeme, to bude školit ten lektor, který pomáhal při páření nosorožcům!

V roce 2005 jsem se stal členem týmu Akademie Orlita a z pasáčka nosorožců se stal časem uznávaný lektor a trenér. Tím jsem začal studovat v praxi nejvyšší školu obchodu, managamentu a psychologie, která byla v té době v Česku k dispozici. Na základy z ČMSS, jsem navázal ve své nové a zatím poslední kariéře. Z běžného školitele jsem se v průběhu let specializoval na jedinečného trenéra náborových dovedností, umění zaujmout a ovlivnit druhé lidi a na lektora adaptačních procesů, tzn. zavádění systémů do obchodních společností. Svoje kurzy dennodenně konzultuji s praxí v terénu, takže mám přesný obrázek co kdy a kde a na koho platí a funguje. Své kurzy i prodávám, takže to, co učím, skutečně dělám. Proto mi klienti věří a řídí se na cestě k úspěchu mými radami.

K úspěchu vede pouze upřímná aktivita a absolutní důslednost!

V roce 2013, když dcery dospěly, jsem se podruhé rozvedl a žiji „na samotě u lesa“ nedaleko Jevíčka. Mám k vám odtud velmi blízko, můžu přemýšlet nad novými trendy a novými kurzy a věnovat se mimo cestování i dalším koníčkům – četbě, houbaření a své kočce Kunhútě. Jsem připraven vám trpělivě naslouchat a hledat nová, ale i připomínat stará osvědčená, řešení. Jak praví klasik, většinou jsou řešení tři: Moje, tvoje a správné! Moje pracovní kariéra trvá již 30 let, vystřídal jsem tři místa a zjistil jsem jednu věc. Ať prodáváte nosorožce, stavební spoření, práci ve vašem týmu, manažerskou myšlenku nebo vzdělávání dospělých, je to vždy stejné. Uspějete v případě, že budete upřímně aktivní, důslední a vytrvalí. V poslední době mi pomáhá i to, že se neberu moc vážně. Těším se na setkání s vámi!

Super! Změnil jsi mi celý život!

Dříve trval seminář „Tvorba týmu“ 2 – 3 dny, na nichž jsem učil účastníky kurzu, co a jak mají dělat, přesvědčoval jsem je, že moje metody jsou vyzkoušené a stále platné. Oni mi na konci zatleskali a řekli: „Super, změnil jsi nám celý život, teď to dáme!“ Za půl roku jsme se potkali na jiném kurzu nebo na kávě a ti samí lidé říkali: „Člověče, ono to nejde, lidi nechtějí makat, v Chomutově to nefunguje!“

Průkopníkem slepých uliček nebudu!

Možná jste také zažili kurzy, kde jste se učili sestavovat inzeráty, aby zaujaly, kde jste vytvářeli profil ideálního kandidáta, který v podstatě neexistoval, a používali k tomu spoustu těžké psychologie. Já jich také pár osobně absolvoval. Na kurzu nadšení a vzletné plány, ale v praxi lenost, únava, nerozhodnost, výmluvy, hektické období s jinými prioritami… a jak říkala moje babička: „Skutek utek!“ Takže jsem se vylekal, abych nebyl, jako Jára Cimrman, průkopníkem slepých uliček! Takhle přece učit nechci a nemohu. Výsledný efekt by byl: Já je přesvědčuji, šéfové je nutí a oni to stejně nedělají.

Sbíráme kontakty, navazujeme známosti, zajímáme neznámé lidi.

Nyní mi stačí na teorii s posluchači 1 den. V první části se ohlédneme po zkušenostech a srovnáme si společně myšlenky. Potom se podíváme na základní náborové principy, abychom si stanovili strategii tvorby týmu. Nakonec si přesně popíšeme 14 náborových metod a 14 cílových skupin. A druhý den kurzu /nemusí bezprostředně navazovat na první den/ jdou tři vybraní účastníci se mnou do praktického výcviku v terénu. Žádné hrané scénky, stresující kamera, případové studie a tréninky v učebně. My žijeme všední život obchodníka, jehož produktem je práce. Ze dvanácti účastníků si ty tři do praxe vybere zadavatel – například: Ten, který je nejméně úspěšný, nejvíce úspěšný nebo nejméně zkušený. Nebo se zájemci o praxi přihlásí na konci prvního teoretického dne. Většinou je složení stejné, jako když je vybírá nadřízený zadavatel. Každému z nich se věnuji v praxi 3 hodiny a mám ještě dvě hodiny na dva přejezdy, pokud nejsou vybraní účastníci ze stejného města. 11 hodin krásné práce, seznamování se zajímavými lidmi. Kouzlo a výzva pro mě, je navíc v tom, že si tito lidé mohou vybrat libovolnou aktivitu ze čtrnácti možných a libovolnou cílovou skupinu, ze čtrnácti možných. No a jdeme na to, sbírat kontakty, navazovat známosti, zaujmout cizí neznámé lidi!

Jedinečná obyčejnost

Obvykle posbíráme 8 - 10 kontaktů, doporučení. Z těchto kontaktů se podaří mému účastníkovi setkat se 4 - 5 lidmi. Z nich 1 nebo 2 nastoupí do pozice. Po této praktické části už to většina účastníků opravdu běžně aplikuje v praxi, protože přesně viděli na vlastní oči, že dotázaní lidé nejsou nepříjemní, že nikdo nikoho hrubě neodmítá, že si obyčejní lidé normálně povídají s obyčejnými lidmi, i když jeden z nich je třeba starostou Boskovic.

Výsledky hovoří jasně

Takže nyní mi účastníci po kurzu také zatleskají, občas tedy také zanadávají, že jsem jim přidělal spoustu práce, ale to krásné je, že když se s nimi potkám půl roku po kurzu tak říkají: „Bomba, super, už mi nastoupili 2 noví lidé, mám splněný personální plán.“ Nebo: „Člověče, dělal jsem nábor v Plzni, nikdo se se mnou nechtěl bavit a teď se na venkově setkávám s příjemnými lidmi. Už mám jednoho v adaptačním procesu a druhý nastupuje od prvního!“ Nebo třeba: „Díky za tvé školení, 80 dní jsem dřel jak magor, 12 x denně jsem tě proklel, když jsem zatahoval tu tvoji síť sítí, ale výsledek je tu. Zdvojnásobil jsem počet členů svého týmu ze 7 na 14!“

Konec výmluvám

V čem to je? Jaký je návod na úspěch? Děláme aktivní nebo spíše proaktivní prodej. Práce je náš produkt. V 90. letech jsem se na semináři prodejních dovedností učil, že pokud chci získat zákazníka dříve než konkurence, že musím jít k němu a oslovit ho, že nemohu zůstat sedět v kanceláři a čekat na klienta. To platí dodnes. Ale když je třeba prodat naši pracovní pozici, tak na tuto prověřenou pravdu najednou zapomínáme a dáme inzerát a čekáme v kanceláři, kdo se přihlásí. A když se přihlásí 87 nepoužitelných lidí, protože ze šestiřádkového inzerátu nepochopili, o jakou práci jde, tak máme perfektní výmluvu pro nadřízeného: „Šéfe, dnes jsem měl 12 pohovorů, včera 10. Zatím nic, ale makám na tom!“ Můj úspěch je v tom, že jsme tuto chybu odstranili. Prodáváme práci proaktivně. Dáváme čas sběru kvalitních referencí a neplýtváme ho sezením na nekonečných pohovorech s uchazeči. Ty potom nakonec také přijdou, ale místo 87 pohovorů jich povedu 10 a 2 lidé mi nastoupí, protože jsou to ti praví!

Chcete poznat lidi a porozumět jim? Přijeďte na mé semináře! Pozor, důležité upozornění na závěr! Metody FAFUFU - fakt furt fungují pouze, když se dělají! Já to dělám a to každý den už 24 let!